Kudrnatá

  Jo. Je to tak. Dneska místo rozjímání nad Kristovým utrpením od rána řeším vlasy. Svoje. Asi jsem sobec, nebo střelená. Balím na Velikonoce k mým rodičům, snažím se vypadat co nejlépe. Myju si vlasy, čistím pleť, holky se vraždí v pokojíčku a manžel kouká na you tube na nějaká videa. A jak tak vysouším svou neposednou kštici, říkám se posté, že to je dianóza. Jsem kudrnatá. Někdo je pragmatik a někdo hlupák a já to mám tak. Kudrnatá. Zkoušela jsem tomu utéct a stříhala se, barvila, žehlila a občas voskovala nebo gelovala. Pak jsem si je šla umýt. A voila. Byla jsem v tom znova. Kudrnatá. Už neutíkám. Nosím svou hlavu hrdě. Koneckonců mám je prý po dědovi. Mém oblíbeném.

 

 

 

 

 

 

PS: Vidíte jak se neumím tvářit když dělám selfie? Tak i s tím jsem vyrovnaná (ale pořád na tom dělám).
  Mějte krásné Velikonoce lidičky!!!
PPS: Tohle je poslední experiment s hlavou z doby před pěti lety: