Horolezecký dort

 

 

  Během onoho minulého víkendu taky došlo ke vzniku tohoto úžasného dortu pro mého mladšího bratra Matěje. Autorkou je moje maminka. Já asistovala a radila :-). Od začátku jde o čirou improvizaci ovšem se skvělým výsledkem a tak jsem si říkala, že bude dobré se podělit o zkušenost. Maminka od začátku chtěla vytvořit dort potažený fondánem ve tvaru hory na kterou vylézá horolezec. Už jste si asi domysleli, že horolezectví je koníček mého bratra :-).
 První otázka, která přišla na přetřes byl korpus. jako zkušená pekařka má maminka samozřejmě doma hned několik vyzkoušených receptů na dortový korpus. Potřebovaly jsme však, aby se příliš nedrolil a byl dostatečně vláčný. nakonec jsme vybraly tento:

KORPUS NA DORT

4 celá vejce
15 dkg cukru
8 dkg oleje
5 lžic studené vody
20 dkg polohrubé mouky
1/2 prášku do pečiva
citronová kůra

Vejce dobře prošlehat s cukrem, přidat olej, potom mouku s práškem do pečiva a vodu a nakonec podle chuti a zvyku citronovou kůru. Dobře prošlehat, přemístit na vymazaný a vysypaný plech a péct zvolna dokud nebude zabodnutá špejle čistá.

Na tvarování dortu je dobré mít korpus naprosto studený a lehce zavadlý, proto jsme ho upekly den předem.
K promazání jsme použily pudinkový máslový krém.

KRÉM NA DORT

1/4 litr mléka
necelý vanilkový pudink
1 žloutek
15 dkg cukru
1 celé máslo

 Pudink, mléko povaříme asi 1,5 minuty (maminka říkala, že vždycky vduchu dvakrát napočítá do 60). Tuto směs necháme úplně dokonale vychladnout a během chladnutí často promícháváme aby se netvořil škraloup. Ten by ve výsledném krému nadělal hrudky. Z másla, cukru a žloutku vyšleháme pěnu a do ní postupně po lžících zašleháváme vychladnutý pudink.
 Na onoho horolezce a detaily jsme koupily marcipánovou plastelínu běžně dostupnou v marketech. Zde musím napsat, že se s ní hůř pracuje pokud zteplá, je lepší ji udržovat studenou z lednice. Na potažení dortu jsme použili fondán od Dr.Oetkera. Doporučuji vyvalovat mezi dvěma igelity, nebo pečícím papírem, pozor má sklony se trhat. No ať se dílo daří, nám to dopadlo dobře, dort měl pozitivní ohlas i od samotného oslavence :-).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kutnohorské stříbření

Letos připadlo Kutnohorské stříbření na právě uplynulý víkend. Léta jsem se ho nezúčastnila, vždycky do toho něco vstoupilo, ale letos jsem se zařekla. Hlavně kvůli Márince. Moc jsem si přála, aby to mohla vidět a zažít. Možná protože mě jako malou to fascinovalo. Jednou za rok se moje milovaná Kutná Hora propadá zpátky do středověku a její centrum se naplní rytíři ve zbroji a na koních, dámami v úžasných šatech, pážaty, středověkými řemeslníky. Dokonce přijede král s královnou...znovu :-) A povedlo se. Konečně po dvanácti letech se mi to podařilo. Vydaly jsme se s holčičkami na cestu vlakem do středověku. Bylo to neskutečné. Hanýžka si sobotu bohužel vybrala jako vztekací den. Pořád utíkala, vztekala se, odmítala jít za ruku, takže jsem si to užila asi jako kdybych Louvrem projížděla na motorce v plné rychlosti :-). Naštěstí se můj tatínek postaral, aby si to užila aspoň Márinka, což byl cíl. Viděla všechno a nakonec si i něco koupila na památku. Dokonce koupila něco i mě a svému tatovi. Bohužel jsem nestihla ani moc fotit. Příští rok budu připravenější a Hanýžka zas starší, příští rok si to užijeme všechny tři. Abych nezapomněla: Dík mami a tati :-*

 

Tuhle fotku jsem si bohužel musela vypůjčit z novin :-(

 

 

Dostaly jsme náramky s nápisem, které si nalepí Márinka do cestovního deníku.

 

 

 

 

 

 

 

Tuhle 12 let starou vstupenku jsem naprosto náhodou našla dneska ráno v jedné léta neotevřené knížce. To jsem byla na Stříbření naposledy.

 

ZOO Dvůr Králové

Rozhodli jsme se, že Hanýžka už ve svém věku 2,5 roku v pohodě zvládne návštěvu ZOO aniž bylo nutné aby si rodiče šlehli něco na uklidnění :-). Stalo se. Den byl jako malovaný, teplo, bezvětrno, polojasno, zabalila jsem spouty jídla a pití, hry a plyšáky, po dlouhé debatě nakonec i golfky a vyrazili jsme. Márinka byla neuvěřitelně hodná, vydržela celé dvě hodiny, než začala kručet, že chce jít na provazový hrad. Hanýžka koukala na zvířátka, všechno co mělo čtyři nohy je kýňa a co nohy nemělo bylo pipi včetně ryb a kajmanů :-). snědli jsme všechno do posledního drobečku, koupili dětem cukrovou vatu a každé něco pro radost (Márince pexeso se zvířaty a Hanny hmatovou knížku), proběhl i ten kýžený provazový hrad. Nakonec, když jsme diskutovali půjdeme-li se podívat na obrazy dinosaurů začlo trošku pršet...Šli jsme...pršelo víc...čekali jsme...nakonec jsme to vzdali a pod pláštěnkami utekli do auta a jeli domů. Výlet jsme všichni ohodnotili kladně, byli jsme tam šest hodin, obešli celou zahradu a nikdo nebrečel a nebyl protivný!!!!!!!!!!!!

 

 

 

 

 

 

Narozeniny

Dneska jsem si uvědomila, že jsem úplně zapomněla na svoje narozeniny. Jsem kočka májová tudíž proběhly v květnu. Letos jsem je konečně po letech oslavila s mojí maminkou doma u rodičů. Maminka je shodou krásných okolností o pouhé tři dny starší než já (těch 20 let je naprosto lhostejných a já o nich nikdy nemluvím). Letos proběhly dárky vlastnoručně vyrobené, což považuji za úplně nejlepší.

 

 

Maminka upekla jeden ze svých naprosto dokonalých dortů....

 

 

 

Letos jsem uháčkovala mamce talisman na poličku k počítači, čarodějku podle návodu od Vendulky Maderské....zašila jsem do mí pytlíček s levandulí, aby voněla.

 

 

Takhle krásně jí to na poličce sluší...

 

 

 

A moje maminka mi vyrobila z hlíny záložku - stojánek na knihu který je naprosto skvělý a přijde mi geniální :-)

 

 

 

Pokud byste chtěli vidět více z její tvorby najdete ji nafleru pod nickem Pedigšmodrcha, stojí to rozhodně za pokochání :-)

 

 

První jahody :-)

 

 

 

Inspirace

Děti člověka občas překvapí. Jak vidí svět. Jak zpracovávají co vidí a slyší. Márinka byl na školním výletě v Adršpachu. Dneska vyráběla model Adršpachu z papíru...ve 3D.

 

 

 

 

 

Jen tu fantazii a invenci neuhasit...foukat pomalu a pozvolna....ať se jiskra stane jednou požárem....

Jídlo...

Nedávno jsem doslova slintala nad fotkami jídla na různých receptech...hledala jsem slanou žemlovku a nějak jsem se zasekla :-). A najednou mě napadlo, že já moc jídlo fotit neumím a to by se mělo napravit, takže začínám fotit co ukuchtím....co vy nato?

 

 

 

 

První pokusy jdou ztuha, ale věřím, že se to poddá....

Když táta vezme děti ven...

Zkušenost mě poučila, že matka, i ta milující a oddaná, má občas ponorku a potřebuje být chvilku sama. Pročež jsem zavedla tátovská odpoledne...fotky, které mi byly dodány jako důkaz jsou rozkošné....