Domácí modelína

  Valilo se to na mě už od jara. Všude kam jsem se podívala na mě vyskočil někdo, kdo dětem vyrobil domácí modelínu. Odolávala jsem statečně. Pak jsem holkám koupila Prďáckej časák. Dětský časopis trochu jiný než jsme zvyklé. Měli ho na poště, když jsem posílala zakázku, stál tam za sklem a já o něm už kdysi četla, že je báječný. Koupila jsem ho, protože si s holkama rády čteme. Otevřu ho, listuju a co najdu? Ano, domácí modelínu, návod, fotky...No jo porád vesmíre, já tu modelínu s holkama uplácám, když na tom tak trváš :-).
  Nastínila jsem tenhle nápad Márince a ta byla nadšená. Takže jsme přečetly návod, daly dohromady suroviny, pohádaly se kvůli barvě a šli jsme na to....

 

  Výroba vypadala sice naprosto jednoduše, ale nebyla. První věc: když tam píšou, že se to lepí na vařečku i pánev tak je to ryzí eufemismus!! Lepí to přímo strašidelně!!! V téhle fázi to Márinka vzdala, míchala chuděra jak vzteklá, ale jak to začalo lepit nějak to neměla sílu míchat. Hmota se začala připalovat, takže jsme si to vyměnily, já míchala a ona držela pánev....legrační. Druhá věc: Stydne to hrozně dlouho. Fakt děsně dlouho. Holky se mě ptaly kdy už to bude asi desettisíckrát. Ale když už to vystydlo, bylo to super! Hmota se krásně tvarovala a nemastila jen malinko barvila ruce.

 

 

 

 Vzhledem k tomu, že barvy jsou potravinářské tak to bylo vpohodě!! Běžte na to. Je to psina!!! A galerie modelů...