Nedělní rána

  Miluju nedělní rána v létě. Sluníčko už dávno hřeje, obloha je blankytně modré nebe s načechranými bělostnými beránky a u nás se chystá snídaně. Pomalu a líně. Dneska jsme pekli domácí vafle. Recept jsem ulovila na blogu u Moniky v blogu u nás na kopečku (zkoušela jsem vložit aktivní odkaz, ale nejde mi to ). Uvařila jsem kakao a vyndala jednu zavařeninu od tchýně a jednu od mojí mamky. Ta vůně a cinkání nádobí a příprava stolu mi připomněly moje letní prázdniny, když jsem byla dítě.  U babičky...Rána, kdy babička dělala snídani, děda se holil, v rádiu hrály takové ty pořady jako Meteor a Kolotoč. No jo jsem nějaká nostalgická, já vím. Jenomže jak se tetelí vzduch nad asfaltem, připomíná mi doby, kdy jsme chodili s babičkou na procházky. Na probuzení ve stařičkém pokoji s nábytkem z černého dřeva a soškou nahé ženy na peřiňáku, na tapety se vzorem jakýchsi abstraktních stromů a květů, povlečení se smrčky...no jo zabředávám, zpátky k vaflím. byly božské, voňavé, křupavo - vláčné prostě božské. Mrkněte na ně :-).  Odkaz tady ( snad se mi to konečně povedlo...)