Letos připadlo Kutnohorské stříbření na právě uplynulý víkend. Léta jsem se ho nezúčastnila, vždycky do toho něco vstoupilo, ale letos jsem se zařekla. Hlavně kvůli Márince. Moc jsem si přála, aby to mohla vidět a zažít. Možná protože mě jako malou to fascinovalo. Jednou za rok se moje milovaná Kutná Hora propadá zpátky do středověku a její centrum se naplní rytíři ve zbroji a na koních, dámami v úžasných šatech, pážaty, středověkými řemeslníky. Dokonce přijede král s královnou...znovu :-) A povedlo se. Konečně po dvanácti letech se mi to podařilo. Vydaly jsme se s holčičkami na cestu vlakem do středověku. Bylo to neskutečné. Hanýžka si sobotu bohužel vybrala jako vztekací den. Pořád utíkala, vztekala se, odmítala jít za ruku, takže jsem si to užila asi jako kdybych Louvrem projížděla na motorce v plné rychlosti :-). Naštěstí se můj tatínek postaral, aby si to užila aspoň Márinka, což byl cíl. Viděla všechno a nakonec si i něco koupila na památku. Dokonce koupila něco i mě a svému tatovi. Bohužel jsem nestihla ani moc fotit. Příští rok budu připravenější a Hanýžka zas starší, příští rok si to užijeme všechny tři. Abych nezapomněla: Dík mami a tati :-*
Tuhle fotku jsem si bohužel musela vypůjčit z novin :-(
Dostaly jsme náramky s nápisem, které si nalepí Márinka do cestovního deníku.
Tuhle 12 let starou vstupenku jsem naprosto náhodou našla dneska ráno v jedné léta neotevřené knížce. To jsem byla na Stříbření naposledy.
Žádné komentáře:
Okomentovat