Takové normální ráno. Je šest. Zahrabaná do peřin spím. Najednou se peřina zvedne a pod ni foukne ledový vzduch a do ucha: " Mami ráno! Vstávej!" Hanýžka se nám probudila. Říkám si zrovna, jak je to bezva, když se nasouká ke mě i s obřím plyšovým psem. nezbývá na mě deka!!! Odevzdaně se choulím pod larisu, když v tom mě udeří do nosu vůně vzduchu....je to divné, je taková jako zimní...no to je určitě po noci, že. A nebylo. Když jsem se po slepu oblékla a vyšla před dům, čekal na mě pohled viz foto. Jaro? Fuj, sníh, studený vítr, mokro. Co z toho vyplývá? Vždycky věřte svému čichu!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat