pátek 17. března 2017

Prach



Konečně jsem se dostal k přečtení závěrečného třetího dílu Hugha Howeho. První díl Silo mě tehdy velmi zaujal, druhý díl nazvaný Turnus mi přišel příliš rozkouskovaný, přeskakující a místy trochu osekaný stylově. Od třetího dílu jsem příliš neočekávala, popravdě jsem se do něj pustila hlavně ze zvědavosti, jak to dopadne. Překvapení bylo na místě hned ze dvou důvodů. První, styl jakby se vrátil k jedničce, vytvořená atmosféra byla skoro hmatatelná, charaktery postav získaly zpět plastičnost a děj byl napínavý a mnohem srozumitelnější. Konec byl druhá věc, osobně jsem vzhledem k duchu knih očekávala spíš opačnou variantu tragédie, nebyla jsem vůbec zklamaná. Celkově jde o příjemné čtení, přiměřeně sugestivní a dobře napsané.

Žádné komentáře:

Okomentovat