středa 4. listopadu 2015
Listí a jinovatka
Musím napsat a nedá mi to, o podzimu. Miluju podzim a ne jen tu první krásnou část kdy je ještě hodně teplo a jen je barevné listí. Miluju i tu část kdy je brzo tma a ráno je všechno ojíněné jinovatkou, připadá mi jako by někdo vnoci vyzdobil celý svět jen pro mě. Kupy listí se rozrůstají a omamně voní, je vlhko a v přírodě se rozléhá ticho. Všechno je ospalé, pomalé a takové milé. Nosíváme s dcerkami holínky a nepromokavé bundy a chodíme se rochnit do vlhkého listí a skákat do kaluží pokud pršelo. Někdy se mi zdává jako bych slyšela matku přírodu ospale zívat a ukládat se k spánku. V tomhle období mám sklon péct, vařit k večeři polévky a dávat si před spaním horkou čokoládu. A jak to máte vy?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Jako dítě jsem chodívala s babičkou na procházku do parku a pamatuju na to, jak jsem se ráda brodila v napadaném listí. Občas jsem nakopla kámen a boty po takové vycházce vypadaly katastrofálně. Moje děti vycházky a brodění v hluboké vrstvě listí nijak neoslovily. Zkusím to teda s vnoučaty.
OdpovědětVymazatNo jasně, každé dítko je úplně jiné, ale myslím, že moje holky vždycky fascinuje, když jim dovolím něco, za co jiné mamky hubují :-D, já ale nevidím smysl v tom, dát dítěti na procházku oblečení z butiku a pak mu nedovolit nic aby si to nezničilo, moje děti chodí ven v oblečení které můžou kompletně oddělat :-D
Vymazat